Skety, vítěz mezinárodní soutěže a cappella v Jazzu

Skety-schody-6-sLord Charles.cz: Ahoj kluci a holky, díky, že jste přijali pozvání na rozhovor. Vy si říkáte Skety, jak jste přišli na tenhle název? Jste snad skety? 

Michal Strnad: Inspirací byl název ženského vokálního tělesa Brécy, které vedl náš manažer a zvukař Lukáš Prchal. Je to slovní hříčka, která zároveň odkazuje na vokální improvizaci neboli “scat”, kterou v rámci své tvorby používáme,  a zároveň na hezké české slovo “sketa”, což asi každý tak trochu jsme, jinak bychom se s tím názvem tak dobře neztotožnili :)

Veronika: Michal ještě úplně zapomněl na jeden význam, a to je skety girl: ošklivá špinavá holka, s kterou nikdo nechce být. Což by budilo dojem, že jsme samý holky. Ale jsme tři holky, tři kluci. Pan Wajsar má momentálně dlouhý vlas, takže nevím.

Wajsar: Jsem žena.

V poslední době jste dosáhli celkem zajímavých výsledků a úspěchů, obzvláště v mezinárodní soutěži – vyhráli jste první místo. Řekli byste více o té soutěži i vaší účasti?

Wajsar: Byla to mezinárodní soutěž a cappella souborů v rakouském Grazu, kde jsme v roce 2014 vyhráli 1. místo v kategorii Jazz. V porotě seděli kromě jiných kapacit také Kim Nazarian ze slavných a některým vašim čtenářům jistě známých New York Voices, nebo Anders Jalkéus ze švédských The Real Group.

Jak a kdy jste se dali dohromady?

Veronika: Tak dlouho jsem nosila v hlavě nápad udělat a cappellu, až jsem ho cca před čtyřmi lety vyndala z hlavy a oslovila lidi okolo sebe. Nakonec jsme se ustálili v tomto složení. Nechtěla jsem jít cestou kompromisů a tak jsou tu lidi, co tu jsou. Jazzmani, muzikanti, individuality, magoři.

Wajsar: Daly se vlastně dohromady dvě nezávislé bandy, které se v minulosti věnovaly vokální hudbě v různých podobách, a vlastně existovaly několik let paralelně vedle sebe, než se Verunka odhodlala k činu a teorii obrátila v praxi.

Skety_promofoto_album-sKdo přichází s hudebními nápady?

Veronika: S hudebními nápady přicházíme všichni, protože rádi do všeho rejpeme. Nakonec to ale dopadne tak, že si Wajsar sedne a něco napíše. My to pak s radostí interpretujeme. Ale začíná se to klubat i směrem k autorské tvorbě nás všech a doufám, že příští deska bude obsahovat vlastní pecky všech Sket.

Míváte i ponorku, když jste dlouho spolu? Hádáte se?

Michal Strnad: No jeje! :)

Veronika: My jsme na konfrontacích v podstatě založeni. Když je moc dlouho klid, začíná to být podezřelé. Před Sketami jsem byla tichý nekonfliktní typ, ale tady jsem se naučila nebát se říct svůj názor. Jsem za tento životní posun Sketám moc vděčná. Myslím, že se to jiskření poté projevuje i na koncertech, což je dobře.

Wajsar: Kecáte, nehádáme se.

Veronika: hádáme!

Jsou Skety jediným projektem, na kterém pracujete, nebo máte ještě další projekty či práci, která vás živí?

Veronika: V současné době se všichni živíme hudbou. Ale Skety nás zaměstnávají opravdu hodně, to množství práce, které je za tím vším, je obrovské. Všichni máme svoje vlastní projekty, ať už v hlavě, nebo v procesu psaní a zkoušení, nebo aktivní. To je právě to, co posouvá celé Skety úplně jinam. Jsme parta egoistických sólistů. :-)

Marta: To ego ale docela krotíme, zas tak hrozný to s námi není :)))

Prozradíte, co jste dělali před Sketami?

Veronika: Jednou jsem se svojí kapelou hrála standardy a byl s námi jako záskok Petr Dvorský (kontrabas). Uváděla jsem písničku a on mi tak mile řekl, že si připadá jako v letadle před startem, když mluví k publiku. Netušil tenkrát, že jsem opravdu pracovala skoro 9 let jako letuška u ČSA. Určitá deformace tam asi je, ale to nevidím já, to vidí lidi okolo. No a pak jsem dostala od života ještě jednu šanci stát se zpěvačkou, a to bylo přijetí ke studiu na VOŠ Jazz při konzervatoři J. Ježka. To mi bylo 28 a fakt mě to nakoplo. A tam už jsem potkala lidi a všechno se to začalo měnit tak, jak jsem si to vždycky představovala. A Skety mi z toho tak krásně přirozeně vyplynuly.

Co posloucháte za hudbu? Mátě nějaké hudební vzory?

Marta: Každý trochu něco jiného… já momentálně poslouchám nové album Beccy Stevens :-) Hodně  mě inspiruje baskytaristka a zpěvačka Meshell Ndegeocello, každá její deska je něčím nová a překvapivá. A skvělá.

Veronika: mě teď baví třeba Rigmor Gustaffson, hudebním vzorem je pro mě už dlouho Dianne Reeves nebo Kurt Elling. Ale je toho tolik, že mám pocit, že pořád něco nestíhám poslouchat.

Máte nebo chystáte nějakou desku a k ní i nějaká vystoupení ať už v ČR nebo zahraničí?

Marta: V květnu jsme pokřtili debutové album, na kterém jsou zaranžované převzaté písně i vlastní tvorba. Točili jsme ji na jaře v Sonu, při natáčení jsme spolupracovali s italským producentem Erikem Bosio, o finální zvuk se postaral Bill Hare, který patří ke světové špičce v této oblasti.  Máme z ní velkou radost, a zdá se, že posluchači také :) Pilně  koncertujeme po ČR a desku propagujeme. Na podzim příštího roku se chystáme na Tchaj-wan.

Chystáte něco na příští rok?

Lukáš Prchal: Čeká nás perný rok a plánujeme už i na 2017. Čekají nás klubové a festivalové koncerty, výjezdy po střední Evropě, v jednání je i několik akcí typu “předávání cen za něco” a pár televizních pořadů. V říjnu jedeme na a cappellovou soutěž a dvoutýdenní turné na Tchaj-wan, kam se moc těšíme. V Asii a cappella děsně jede a některé naše koncerty tam zřejmě navštíví publikum v řádu tisíců.

Blíží se Vánoce, svátky klidu a lásky jak se říká, ale mě to spíš přijde jako jedna velká honička a stres. Jak vy prožíváte předvánoční a vánoční období?

Michal Strnad: Pro muzikanty je předvánoční čas většinou obdobím hojnosti, protože je hodně hraní a akcí, na rozdíl například od ledna. Ale stres je to taky, protože člověk klasicky nic nestíhá a já například budu jako každý rok asi nakupovat dárky 23. prosince…

Míváte i nějaká Novoroční předsevzetí? A dodržujete je?

Štěpán Janoušek: Míval jsem, když jsem byl malý, ale nikdy nedodržel. Letos to asi zase zkusím!

Veronika: já toho zas tolik nepotřebuju, jsem v pohodě. Předsevzetí mám hlavně před Vánoci a začínám myslet moc globálně, ale pak se zase uklidním a žiju lokálně, jak nejlíp to zrovna umím.

Řekli byste nebo popřáli byste něco čtenářům?

Veronika: ať poslouchají hudbu a chodí na koncerty. Je to fajn zážitek, lidi už ani pomalu nenapadne, že je rozdíl jít za hudbou cíleně a prožít ji, v porovnání s tím,  poslouchat pasivně hity z komerčního rádia nebo jako kulisu u libovolné činnosti. Já jsem to poslední dobou (kromě vlastních kapel, zkoušek a koncertů) moc nestíhala, ale teď jsem byla na dvou koncertech, jeden úplně komorní v mikrokavárně Citadela – duo Zdeňková/Janoušek a druhý zase v kostele u Salvátora, to byl vánoční koncert sboru Carmina Bohemica. Chtěla jsem, aby dítě taky mělo kulturní zážitek. Žádné pompézní akce, ale dotklo se mě to přímo u srdce.

Díky za rozhovor a ať se daří i v tom dalším roce.

Rozhovor uskutečněn v Prosinci 2015

Lord Charles