Ministerstvo Dopravy (MD) společně se Saskem pracují na studii a přípravě vysokorychlostní tratě (VRT) mezi Prahou a Drážďanami. I přes jejich úsilí bude tato nová vlaková linka spojující obě země v provozu kolem roku 2020. Trasa povede z Drážďan přes Heidenau do Ústí nad Labem, kde výstavba nabídne příležitosti k rozvoji města. Nový Ústecký dopravní terminál bude mít přínos pro celý region. Trať dále povede do Prahy. V Německé části bude rychlost vlaků dosahovat 200 Km/h. Na území Česka dokonce 350Km/h. Doprava mezi Prahou a Drážďanami se zkrátí ze 2 hodin a 15 minut na pouhých 50min. Hrubý odhad na cenu projektu Ministerstvo vidí kolem 66 mld. Kč (2,2 mld. EUR) mezi Praha – Ústí a 29 mld. Kč (980 mil EUR) od Ústí nad Labem k Česko-Německé hranici. Více o této trase můžete shlédnout v tomto videu.
Podle MD další prioritní tratí bude spojení mezi Prahou a Brnem, které by se měla začít budovat kolem roku 2030 a s velkou pravděpodobnostní by měla vést kolem Benešova. Musíme, ale skutečně čekat na modernější a rychlejší tratě tak dlouho, když Rakouské ministerstvo dopravy v následujících letech proinvestuje v železnici až 15,2 mld. EUR (410 mld. Korun)
Sama Evropská Unie má za cíl zlepšit cestování po železnici a má navržené mimo jiné i trasy pro Východního a středoevropského koridoru v rámci konceptu TEN-T, která by měla vést následovně i přes naše území: Dresden – Ústí nad Labem – Melnik/Praha – Kolin – Pardubice – Brno – Wien/Bratislava – Budapest – Arad – Timişoara – Craiova – Calafat – Vidin – Sofia.
Aby stavba rychlotratí měla význam pro všechny regiony České republiky, přikláněl bych se spíše vytvoření hlavního koridoru z Prahy přes Pardubice do Přerova, kde by se větvila směrem na Olomouc, Ostravu, Zlín a Brno. Tato hlavní dopravní tepna se dále může větvit z Pardubic na Hradec Králové a dále do Polska. Přes Kolín a Kutnou horu do Jihlavy a dále do Rakouska. Z Prahy by rychlodráha kopírovala dálnici na České Budějovice směrem do Rakouska, do Plzně směrem do Mnichova, do Liberce a dále Polska a již zmíněná připravovaná trasa z Ústí nad Labem do Drážďan a dále na Berlín. Toto větvení nabízí optimální a efektivní řešení pro zrychlení dopravy mezi jednotlivými kraji. Na Moravě v Olomouckém kraji se pak nabízí zajímavá trať spojující Polsko, Ostravu, Olomouc, Přerov, Brno, Vídeň, Bratislava, Budapešť. Tato trasa pomůže celému moravskému regionu místo alibistické rychlodráhy pouze do Brna, která zajistí pouze lokální regionální potenciál. Zájmem Česka by však měl být rozvoj všech krajů v celé zemi, které navržené řešení poskytuje.
Výstavba rychlodráhy však není nejlevnější záležitost a tak možnosti financování jsou klíčové a ne vždy snadné. V této otázce vidím několik možností.
První možností je financování za pomoci státu a evropských fondů. Druhou možností je soukromý sektor. Zde nabízí dvě možnosti, ale pravděpodobně by jich mohlo být více. Jednou z možností je výstavba tratě investory, pro které je dlouhodobá investice zajímavá. Takovýto investor by za využívání tratě od dopravců vybíral „mýtné“ na své riziko. Po trati by se tak mohli prohánět různí dopravci, ale stát by v této věci hrál pouze kontrolní orgán bez investování státních prostředků vyjma přípravné části celého projektu.
Druhou možností, která se nabízí, je že si dopravci tratě postaví za své peníze podle projektů, které připraví Ministerstvo Dopravy. V takovém případě by trasu mohl využívat pouze konkrétní dopravce, event. by jí mohl pronajmout dalším dopravcům. S větší pravděpodobností by však více dopravců mělo zájem o konkrétní trasu. Pokud by došlo k takové situaci investice do trasy a následně i do provozu spojů by se dělila rovnoměrně, tím by se nemohli dopravci dohadovat, kdo a jak často bude jezdit. Investování touto formou by mohlo přivést i nové dopravce do ČR na vysokorychlostní tratě což by měl být další cíl Českých politiků pro vytvoření konkurence a zlepšení služeb na železnici.
Dokázal bych si představit, že například Deutche Bahn by mohli mít zájem na spojení Prahy s Berlínem event. Mnichovem. Rakouské QBB by měli zájem na spojení Prahy event. Jihlavy či Brna s Vídní. Čeští dopravci by se pravděpodobně poprali o trasu Praha, Pardubice, Olomouc, Brno event. LeoExpres by mohl mít potenciální zájem větvení na Hradec Králové směrem do Polska. Zároveň by však mohli přijít zcela noví dopravci ať již ze západní Evropy tak i třeba z Japonska či Číňy.
Cílem je vystavět rychlotrasy, které budou přínosem pro flexibilitu a ekonomický růst celé České republiky, její občany a celý středoevropský region v co nejkratším možném termínu vč. vytvoření konkurenčního prostředí bez alibistického upřednostňování vybraných dopravců.
Podmínkou pro provoz na rychlodráhách by byl podmíněn nejen účastí na stavbě, bude-li to situace a možnosti vyžadovat, ale především nasazením zcela nových vlakových souprav, designově typu ICE, TGV apod. a schopných jet více jak 300Km/h. Vlaky, které nejsou konstrukčně řešené na vyšší rychlost jak 300Km/h by nemohli trasu využívat, aby nezdržovali rychlejší soupravy a cestující. Dopravci by byli povinni na trasách, kde to podmínky umožňují udržovat minimální rychlost 300Km/h pro dosažení cíle v co nejkratší době.
Česko leží uprostřed Evropy a stává se tak unikátním dopravním uzlem přinejmenším pro střední Evropu. Rychlotratě přibližují města a regiony blíž k sobě i k zahraničním sousedům. Už z tohoto pohledu má pro nás smysl stavět rychlotratě. Postavit rychlodráhy, které nás spojí s Německem, Polskem, Slovenskem, Rakouskem, ale i s Maďarskem a dalšími státy však přináší mnohem větší benefity než lokální tratě. Zde bych uvítal větší kooperaci mezi jednotlivými státy Višegrádské čtyřky. Možnosti a atraktivita takového cestování přináší plusy pro všechny zainteresované regiony i pro jejich obyvatele, mezi které můžeme zařadit především cestovní turistiku, obchodní příležitosti a s tím spojený finanční přínos na další rozvoj regionu i snížení nezaměstnanosti. Především však budeme moci cestovat po naší zemi i celé Evropě rychleji a bezpečněji.
napsal: Lord Charles
foto: Pond5