Co jsou SPACs a jak fungují?

Pokud jste fanoušky akciových trhů a hlavní oblastí vašeho zájmu jsou americké burzy, možná jste již někdy narazili na zkratku SPAC.

Pod touto nicneříkající čtveřicí písmen se skrývá mimořádně zajímavý, byť mírně složitý obchodní celek – Special Purpose Acquision Company.

Přestože jsou tyto firmy známy již mnoho desetiletí, v posledních několika letech je jich všude plno. A jak už tomu bývá, největší renesanci prožívají v USA, zatímco evropské trhy opět zaspaly a mírně pokulhávají.

Co jsou to SPACs, jak fungují, jaký je jejich smysl a jaké jsou rozdíly mezi evropským a americkým přístupem?

Co jsou SPACs

SPACs jsou speciální firmy bez jakýchkoliv komerčních operací, které byly vytvořeny výhradně za účelem získání kapitálu prostřednictvím IPO.

Ten je pak použit k převzetí nějaké existující společnosti a jejímu uvedení na některou ze světových burz.
V posledních letech tyto firmy se zvláštním účelem zažívají významný nárůst popularity a díky vidině zajímavých zisků přitahují jak zkušené matadory světa investic, tak drobné retailové obchodníky, kteří by si z nich rádi urvali i něco pro sebe.

Ve chvíli uvedení na burzu nemají SPACs žádné komerční aktivity, jedná se tzv. prázdné firmy neboli skořápky.

Přestože cílová akvizice konkrétního SPACu může být známá již při jeho IPO, není to pravidlem.
Zpravidla mají SPACs dva roky na to, aby dokončily převzetí vybrané firmy. Pokud k tomu v tomto časovém limitu nedojde, SPAC je rozpuštěn a prostředky vložené do něj jsou vráceny do rukou investorů.

Jaký je smysl SPACs

Klíčovým přínosem SPACs je skutečnost, že je jejich prostřednictvím uvedena na burzu nová firma.
Z investičního hlediska se zde pak hraje jak na nárůst hodnoty samotného SPACu a vývoj ceny před a při oznámení cílové společnosti, tak na pozdější transformaci v tuto firmu.

V určitém termínu se totiž volně obchodované akcie SPACu mění na akcie přebírané společnosti.
Jedná se o skvělý způsob pro malé firmy, jak vstoupit na burzu, přičemž jejich akcie jsou zpravidla oceněny o 20 % dráž než kdyby byly prodány soukromému investorovi.

Akvizice SPACem také výrazně zrychluje a zjednodušuje celý proces IPO, který je navíc obvykle pod dohledem velezkušeného burzovního matadora.

Jeden z nejvýznamnějších vstupů na burzu z posledních let zahrnoval společnost Richarda Bransona Virgin Galactic a SPAC s názvem Social Capital Hedosophia Holdings.

Zapsání firmy na burzu proběhlo v roce 2019, přičemž majitel SCHH Chamath Palihapitiya v ní zakoupil 49% podíl.

Rozdíly mezi americkým a evropským přístupem

Jak už je ve světě investování více či méně pravidlem, v současnosti hraje ve SPACs prim Amerika. Tamní investoři mohou těžit z větší míry volnosti, zatímco evropská legislativa kolem SPACs je poněkud zkostnatělá.

Dokládají to i statistiky. Od roku 2016 totiž v Evropě proběhlo pouhých zhruba 15 IPO prostřednictvím SPACs, zatímco v USA je můžeme počítat po stovkách.

Významné rozdíly panují i v přístupu k investorům z jednotlivých oblastí. Pokud investujete do SPACu v USA, obvykle máte možnost hlasovat o tom, zda se vám pozdává akvizice vybrané firmy, a pokud nikoliv, budou vám vráceny investované prostředky v původní výši.

Investoři ve Velké Británii a potažmo v Evropě tuto možnost bohužel nemají. Povětšinou ani nemohou obchodovat akcie SPACu v určitém mezidobí mezi oznámením převzetí a jeho schválením.

V důsledku toho mají nad svou investicí nižší kontrolu, než by chtěli, a nemohou nic namítat proti cílové společnosti vybrané managementem konkrétního SPACu, což spoustu evropských investorů spolehlivě odradí.

Byť jsou SPACy v současnosti v Evropě nepříliš populární, objevují se určité indicie, že by se tato situace mohla brzy změnit.

Někteří investoři z USA se totiž poohlíží po uvedení svých SPACů na londýnskou burzu, neboť považují za výhodu, že jim investoři nemohou předčasně „utéct“ a vycouvat, pokud se jim něco nebude líbit.
Kromě toho se hovoří také o uvolnění příslušné legislativy, aby byla tato možnost na zdejších trzích přístupnější.

Je proto docela možné, že se trend v nejbližších měsících a letech začne pomalu obracet a že se na světové burzy dostanou prostřednictvím SPACů také firmy z našeho kontinentu.