Jak vznikla elektronická hudba

Začátky elektronické hudby

Historie elektronické hudby se datuje k začátku 19. století, kdy se objevily první známky elektronických hudebních zařízení. Krátce nato italští futuristé zkoumali zvuky, které nebyly považovány za hudbu. První kompozice pro elektronické nástroje byly představeny a vyrobeny během 20. a 30. let dvacátého století.

Ve čtyřicátých letech umožnila magnetická páska hudebníkům nahrávat zvuky, a poté je upravovat změnou rychlosti nebo směru pásky, což vedlo k vývoji elektroakustické pásky.

V Paříži v roce 1948 Pierre Schaeffer vytvořil tzv. musique concrete. Tento žánr využívá zaznamenané zvuky jako syrový materiál, který může být následně upravován skrze nejrůznější aplikace audio efektů a techniky manipulace s páskou, a to zejména formou montáže.

První elektronické generátory, které produkovaly hudbu výhradně skrze zařízení, byly vyrobeny v roce 1953 v Německu. V padesátých letech elektronickou hudbu začali také tvořit i v Japonsku a USA.

Daphne Oram je jednou z prvních tvůrkyň elektronické hudby, a zároveň průkopnicí Music Concrete ve Velké Británii. Této dámě vděčíme za vznik techna.

Historie elektronické hudby

Důležitým mezníkem historie elektronické hudby bylo zapojení počítačů do komponování hudby. Algoritmické spojení s počítači bylo poprvé ukázáno v 50. letech, ačkoli samo o sobě, bez počítače, se vyskytlo již mnohem dříve.

Příkladem může být Mozartův Musikalisches Würfelspiel. Jednalo se o systém pro použití kostek k náhodnému generování hudby z předem připravených možností. Tyto hry byly celkem populární v celé západní Evropě v 18. století. Bylo navrženo několik různých her. Některé z nich dokonce nevyžadovaly kostky, ale stačilo zvolit náhodné číslo.

V šedesátých letech začala být Amerika a Evropa průkopníkem výroby nástrojů pro živé hraní elektronické hudby. Japonské hudební nástroje začaly ovlivňovat hudební průmysl a jamajská dub hudba se objevila jako jedna z forem populární elektronické hudby.

70. léta

Na počátku 70. let pomohli popularizovat syntetizovanou elektronickou hudbu monofonní syntezátor Minimoog a japonské bicí nástroje. I polyfonní syntezátory a elektronické bicí začaly významně ovlivňovat hudbu. V té době došlo ke vzniku nejrůznějších hudebních stylů elektronické hudby, jako je disco, krautrock, new wave, synth-pop, hip hop a EDM.

80. léta

Elektronická hudba se stává dominantnější i v populární hudbě, a to díky větší závislosti na syntezátorech a programovatelných bicích, jako Roland TR-808 či basových syntezátorů typu TB-303. Velmi populární se staly také digitální technologie pro syntetizátory, včetně digitálních syntetizátorů, jako byl například model Yamaha DX7. Zároveň skupina hudebníků a obchodníků s hudbou vyvinula digitální rozhraní pro hudební nástroje zvané MIDI (Music Instrument Digital Interface).

90. léta

S příchodem dostupných technologií se elektronická hudba stává ještě populárnější. Současná elektronická hudba zahrnuje mnoho podskupin a sahá od experimentální umělecké hudby až po populární formy, jako je elektronická taneční hudba. Pop elektronická hudba je nejznámější ve své 4/4 formě a je propojená s mainstreamem víc než jakékoliv předchozí formy, které byly populární na některých trzích.

S neustálým vývojem technologií, technických startupů, streamovacích služeb a díky dostupnější ceně za vybavení, potřebné k tvorbě elektronické hudby, její popularita neustále roste a využívá ji už snad každý umělec, který se hudbě věnuje.