Lord Charles.cz: Ahoj Vanillo, ty jsi začínala svou kariéru jako modelka, bourslesque tanečnice, pole dance tanečnice, jak jsi se k této práci dostala? Co bylo tím hlavním motorem?
Vanilla: Vždycky jsem chtěla zkusit tančit pro lidi. Ráda jsem se předváděla. Vždy, všude J. Chtěla jsem si tím zkusit i vydělávat, takže jsem v 17 šla tancovat, od 18 jsem se dostala i k focení odvážnějších snímků, tzv. aktů, kdyby to někdo nevěděl. Pak jsem pokračovala přes ty burlesque vystoupení, byla jsem vyhlášena jako nejlepší striptérka 2011, vyhrála jsem nějaké soutěže na erotických festivalech Erotika, Miss Strip atd. Nakonec jsem se dostala ke zpěvu, protože hudba mě naplňovala vždycky. Chtěla jsem začít zpívat, takže jsem začala – a teď už mě to drží a vím, že nepustí.
V poslední době zpíváš hodně. Naplňuje Tě zpěv víc než tanec?
Na to je jednoznačná odpověď. Ano. Ale ten tanec mě naplňuje také hrozně moc. Kdyby existovalo víc než 100%, tak dejme tomu 100% je tanec a 150 nebo 190% je zpěv. Asi takovéto srovnání použiju.
Když jezdíš na vystoupení, jak jsou koncerty koncipovány? Zapojuješ zpěv a burlesque dohromady?
Někdy spojuji obojí dohromady, ale z větší části mám takové akce, kde udělám 3 výstupy (záleží na časovém harmonogramu) a zpívám absolutně ve vší počestnosti, ale někdy pár svršků odhodím a zůstanu jako taková chytrá horákyně oblečená neoblečená. A preferuji samozřejmě výstupy na živo. Říkám si, proč používat playback, když jsem zpěvačka a ne imitátorka.
Tak by to mělo být a ne všichni to dělají. Občas zavítáš do Itálie na vystoupení. Co tě tam láká?
Lákavá je možnost vystoupit za hezké peníze a láká mě i ta země jako taková, tu jsem vždycky milovala. Takže je to taková dovolená, která vlastně někdy dovolenou úplně není, protože je skloubená s prací. Leckdy se člověk musí připravovat ve spěchu, je potřeba řešit technické věci, které prostě musí být, ač to není zrovna zábavná stránka věci. Ale když pak je ta chvíle volna, tak si užívám chození po městě a dobrá jídla, která k Itálii každopádně patří. Takže mě Itálie hodně bere a ráda tam vystupuju.
Nějaká konkrétní část Itálie?
Toskánsko, je to poblíž Florencie.
Jezdíš na vystoupení i jinam než Česko a Itálie?
Jezdím. Byla jsem teď o prázdninách v Černé Hoře, byla jsem také na hranicích Německa, ale z větší části, jelikož chodím v týdnu do školy, tak se vše točí de facto jen v České republice.
Chystáš v blízké budoucnosti něco zajímavého z hlediska Tvé kariéry?
Já chystám něco zajímavého pořád, protože bez zajímavých věcí si život neumím představit. Chystám desku, ale momentálně pro ni hledám sponzory. Sháníme s manažerem nějakého kvalitního sponzora, který se nebude bát zainvestovat a bude mi věřit. Sponzoři by byli, ale hledáme takového, který nebude pouze slibovat, ale i investovat J
Rozumím. Preferuješ nějaký hudební styl, který ráda zpíváš, nebo si vybíráš z více stylů?
Vybírám si z více stylů, ale nejvíc asi ten pop/rock, může tam být trošičku z metalu, nějaký ten big beat, jazz mě hodně oslovil – v posledním půl roce mě hodně chytil za srdce. Takže nějakou písničku mám jazzovou s prvky R’n‘B a soulu a z větší části ten pop/rock, objeví se tam i nějaký cover, např. od Madonny La Isla Bonita. To si taky ráda dám. Je to líbivé a hezké. Cítím z toho krásnou letní atmosféru. Tak nějak od všeho to nejlepší.
Mohla bys říct něco víc o své chystané desce? Máš na ni vlastní repertoár nebo to budou všechno cover verze jak je v Česku zvykem?
Všechno cover verze nebudou, ale bude jich tam hodně. To přiznávám. Ale budou zpívané v mém stylu. Nebudu se snažit něco předělávat. Zazpívám písničku, která se mi líbí a pošlu to poselství dál. A budu tu písničku cítit – ne jen tak omílat, byť dobrým hlasem. Chci, abych se v tom songu poznala a aby mne v něm poznali i lidi. Chci vědět samozřejmě, o čem zpívám. To je základ. Plus pak budu mít 5 svých písniček. Jestli přibude do té doby i nějaká další, byla bych ráda. Ty mi píše Olívie Turek, vynikající česká textařka, takže nemám vůbec strach, že by se to nepovedlo.
Ty cover verze budou kompletně předělané a zpívané v češtině nebo v originále?
Budou v originále. Když si vyberu písničku, tak proto, že se mi líbí, jaká je. Když si vyberu Satisfaction od Rolling Stones, tak to budu zpívat po svém, svým hlasem samozřejmě, nebudu se snažit imitovat Jaggera, to opravdu ne, ale bude to mít to samé poselství, které ta písnička má. Proto jsem si ji vybrala. To je příklad. Jsou tam i jiné, z jiného soudku. Jak už jsem zmínila Madonnu, nebo písničku od Amy Winehouse Valeri, tu si dávám taky dobře. Hodně mi sedí, miluju ji. Takže takhle nějak to tam bude. Uvidíme, co všechno na té desce dopadne. Každopádně těch mých pár kousků co mám, co jsou přímo o mně, psané mi na kůži, ty tam budou. To bez debat.
Držíme palce, aby se to vyvinulo dobře. Letos jsi začala studovat konzervatoř. Co je to za školu a jaký sis vybrala obor?
Je to mezinárodní konzervatoř Praha a obor jsem si vybrala rocková opera, protože mi to bylo takové nejbližší a můžu si v podstatě zpívat, co chci. Učí se tam takové ty základy, které by člověk, který chce umět kvalitně zpívat, kvalitně i vyřvat něco, nějaký feelingy ze sebe, pocity, znát. Proto jsem si vybrala i tenhle obor. Mám skvělou profesorku Pavlu Forest, to je opravdu špička ve svém oboru. Úžasná zpěvačka a producentka. Ta mě školí a jsem jí za to moc vděčná.
Tím jsi mi v podstatě odpověděla na další otázku. Proč sis vybrala zrovna rockovou operu? Láká tě dělat něco takového jako Tara Turunen ex-zpěvačka Nightwish? Protože ta v podstatě zpívá rockovou operu.
Jo, jo, přesně tak. Zpívá rockovou operu. Mě to hodně inspiruje a láká, ale budu dělat více stylů, více žánrů, které se budou shodovat v tom, že já to budu dělat svým stylem. Dám do toho hodně ze sebe. Takže v každé budu k poznání, což chci. A hodně mě to inspiruje. Konkrétně Nightwish. Ale nechci a nebudu něčí kopie, vždycky v tom bude něco ze mě.
Jakou hudbu posloucháš a která hudba Tě inspiruje k Tvé hudební kariéře? Jsou Nightwish ti jediní, kteří Tě inspirují?
Určitě ne, je jich hodně moc. Nightwish nejsou ani na prvním místě mezi těmi, co mě inspirují. Ono když to tak přeberu, nemůžu nikoho určit jako svůj hlavní idol. Třeba zbožňuju Whitney Houston, to je prostě hlas, který neumírá a to se nedá ani popsat, to člověk slyší, pozná jí v tom a i člověk, který není na tento styl hudby, tak musí smeknout. Je to úžasný hlas. To je jedna z mých inspirací co obdivuju. Je toho moc. Poslouchám dub step, jazz, R’n‘B, metal, pop/rock, taky něco z hip hopu, ale z větší části mě ten hip hop trochu štve takovou tou svou primitivností, která se snaží hrát si na něco víc. Dá se říct, že poslouchám absolutně všechno od všech žánrů. Říkám – vybírám si to nejlepší.
Takže i dechovku?
Já nevím, jestli je to zrovna dechovka, ale něco z lidových písní nebo country u ohýnku ano, to mám taky velmi ráda. Těžko říct, poslouchám opravdu hodně žánrů a z každého mám oblíbené songy, některé úplně nejvíc a ty si pouštím často pro dobrou náladu. Třeba takové Prodigy, to je taky úžasný. Určitě se dá najít spousta skvělý hudby a inspirace.
Díky za rozhovor a ať se daří.
Rádo se stalo. Děkuju.
rozhovor vedl Lord Charles
foto: Martin Buček, Bravo Models